Když jsme v roce 1997 odjížděli z Ludmírova po týdnu tábora, kličkujíc mezi zatopenými silnicemi, bylo nám jasné, že musíme pro naše tábory najít nějaké vhodnější místo. Členové oddílu se přestali taky podílet na organizaci táborů v Prosiecké dolině na Slovensku.

V roce 1998 stále fungovala Sihasapa jako dětský oddíl. Klubovnu jsme měli v Ostravě Dubině na dvoře za Spořitelnou. Když se rozhodovalo, kde budeme dělat tábor, pomohl Kudla, který už několikrát byl v Raduni u Opavy. Po dohodě se starostou jsme si z nabízených míst jedno vybrali. Zpočátku to vypadalo dost dobrodružně, ale v pozdějších letech se ukázalo, že to byla dobrá volba.

Čas plynul dále a postupně se začaly hromadit problémy. Zatímco do prosince roku 1999 oddíl fungoval v podstatě normálně, na začátku roku 2000 už na schůzky chodilo stále méně dětí. Ti, kteří měli zájem se pak přidávali k Mustangům, se kterými jezdili na víkendové výpravy. Po prázdninách byla činnost oddílu dočasně zastavena.

V listopadu se konal památný sněm na Myšinci, kde jsme se rozhodli, že Sihasapa bude i nadále pokračovat, ale jako oddíl pro mládež starší 15ti let. Náplň odpovídala zájmům členů – výlety, výšlapy, vandry. No a každoročním vyvrcholením byl letní tábor. Raduni jsme zůstali věrni.

A tak jsme pokračovali v toulání po luzích českých i slovenských, až na jaře roku 2002 přišla nabídka obnovit střelecký oddíl ve Staré Bělé. Mělo to však několik háčků. Především bylo potřeba obnovit klubovnu do obyvatelného stavu. I když byla spousta nejasností, přesto jsme se rozhodli, že to zkusíme. Na klubovně jsme pracovali nepřetržitě každý víkend téměř půl roku. Ale vše se podařilo a na podzim začal oddíl s pravidelnými schůzkami. A tak vznikla malá Sihasapa.

…