Domů
Co se stane
 
Co se stalo
  Bodování
  Dlouhodobá hra
 
Fotogalerie
 
Pravidelné akce
malá SIHASAPA – co se stalo
 
znak avzo
   — 19. června bylo horko, ale ne nesnesitelné. Úvod schůzky jsme strávili venku, a na předávání cen jsme se přesunuli do klubovny.
   Začali jsme poslední disciplínou oddílové střelecké ligy, střelbou z plynových pušek. Výsledky potvrdili dovednosti jednotlivých střelců.
   Ještě velku jsme se pustili do krátkého závodu se slalomem a vytahováním špalku. A nakonec jsme si zahráli sérii házecích her s duší z volejbalového balónu.
   Pak už jsme se přesunuli do zatemnělé klubovny a promítli si sérii fotek ze schůzek od začátku roku. Některé byly opravdu zdařilé :-)
   No a na závěr přišlo vyhodnocování. Vyhlásili jsme nejlepší v naši letošní střelecké lize – mezi mladšími Tete a mezi staršími Oko. Potom přišlo na řadu vyhlášení konečného pořadí dlouhodobé hry a předání cen podle výsledků.
   Na závěr jsme vyhlásili vítěze oddílového bodování za červen – gratulujeme Tete. Rozdali jsme si přílohu k »poslednímu číslu« oddílového časopisu, oddílovou kartičku k výpravě a pamětní list na dlouhodobou hru.
 
 
liga
 
 
tauky tauky
 
tauky tauky tauky
střelba z plynovek…
 
špalek špalek špalek
 
špalek špalek špalek
závod se špalkem…
 
duše duše
hry s duší…
 
promítání
promítání
 

   — 14.- 15. černa proběhla oddílová výprava »cesta – … a zase zpět«.

   — 12. června pokračovala vlna vysokých teplot. Celou schůzku jsme strávili venku.
   Paťa přečetla kousek příběhu, který popisovat cestu od Osamělé hory, psalo se překonání Mlžných hor, které cestovatelé tentokrát překonávali neoslepeni. Před námi byla opět cesta přes hory.
   Běhali jsme, překonávali žebříky a prolézali tunelem. Důležitá byla samozřejmě rychlost.
   Potom jsme pokračovali v dalších dvou disiplínách naši střelecké ligy – střelbě ve stoje a střelbě na špalíky. Střelbu jsme zakončili střeleckými souboji, kdy trefujete špalíky soupeře.
   Jako poslední jsme si zahráli polévačku. Nejsušší byl Ondřej, a nejmokřejší Tete :-D
   Závěrem jsme vyplatili šušně za květem a předali ocenění nejlepšímu – gratulujeme Ondrovi.
   Rozdali jsme si »nové číslo« oddílového časopisu a lístek s informacemi k víkendové výpravě.
 
 
liga
 
 
přes hory
 
přes hory přes hory
 
přes hory přes hory
 
přes hory přes hory
přes hory…
 
střelba ve stoje střelba ve stoje
střelba ve stoje
 
střelecký souboj střelecký souboj
 
střelecký souboj střelecký souboj
střelecké souboje
 
polévačka polévačka
 
polévačka
polévačka
 

   — 5. června bylo teplo, později se zatáhlo, ozýval se i hromy, ale pršet nezačalo. Byli jsme téměř celou schůzku venku.
   Tentokrát četla Veverka, dozvěděli jsme se, že na naše hrdiny čekala příprava na cestu zpět. Tentokrát na jednotlivce jsme „balili“ – karimatku a spacák. Pevná a jistá ruka, to byly nejlepší záruky pro dobrý čas.
   V letošní střelecké lize jsme měli na dnešek připraveny dvě disciplíny. Nejprve jsme stříleli puškou v kleku, tady byly výsledky vcelku uspokojivé. Ti kteří nestříleli zapisovali do obrázku vzduchovky podle názvu jejich částí písmenka. Výsledek pak vytvořil dvě slova – „přesná střelba“.
   Následně jsme se pustili ještě do střelby z pistole. Tady to bylo s výsledky horší. Ten kdo nestříleli si v kruhu a následně přes bránu házel ringo kroužkem.
   Potom jsme před střelnicí vyznačili herní čtverec, a v něm pak, po jednotlivcích, vybíjeli v čase 2 minuty co nejvíce soupeřů. Hráli jsme zvětšeným tenisákem a jeho nejistý let nejlépe sedl Maťovi.
   Nakonec jsme se přesunuli do klubovny, rozdali si pozvánku na závěrečnou »oddílovou výpravu« k dlouhodobé hře. Na vyhlášení vítěze květnového bodování jsme nějak zapomněli, takže příště…
 
 
liga
 
 
přípravy na cestu přípravy na cestu
přípravy na cestu
 
střelba v kleku střelba v kleku
liga – střelba v kleku
 
díly vzduchovky
díly vzduchovky - tajemka…
 
vybíjená vybíjená
absolutní vybíjená
 

   — 29. května bylo pod mrakem, ale teplo a hlavně bez deště. Téměř celou schůzku jsme strávili venku.
   Z příběhu jsme se dověděli, jak skončila bitva pod Osamělou horou. Nás dnes čekala obnova města.
   Rozděleni na dvojice jsme dostali stavební materiál, kostky a kvádry, a podle plánu začali stavět. Hráli jsme o čas, protože nás čeká cesta zpět.
   Protože konečně nepršelo, začali jsme s letošní oddílovou střeleckou ligou. Stříleli jsme vleže a i když nebyly výsledky nijak oslnivé, docela to šlo.
   Už během střelby jsme skákali přes laťku. Nejlepší byli, což nijak nepřekvapilo Veverka a Ondřej. Na závěr jsme se přesunuli do klubovny a řekli ji několik slov k mapám – co v nich najdeme a jak je použít.
   Před koncem jsme si rozdali»nové číslo« oddílového časopisu a lístek s informacemi k víkendovému srazu.
 
 
obnova města obnova města
 
obnova města
 
obnova města obnova města obnova města obnova města
obnova města…
 
střelecká liga - leh
střelecká liga - leh
 
přeskoky přeskoky přeskoky
 
přeskoky přeskoky přeskoky
přeskoky…
 

   — 25. května proběhl první ročník soutěže ve střelbě z plynových pušek TAU 200.

   — 22. května už druhý den pokračovaly deště. Nezbylo nám, než strávit celou schůzku v klubovně.
   Z příběhu četla tentokrát Kája. Slyšeli jsme tak o tom, jak se bitva nevyvíjela vůbec dobře, ale potom došlo k objevení nečekané pomoci. Zásah obrovských orlů znamenal zásadní zvrat v průběhu bitvy. Jednotlivě jsme „přilétali“ a střemhlav útočili (vystoupali na nízký žebřík a seskočili na nafukovací balónek tak, aby prasknul). Je s podivem, jak nedokázali někteří rozšlápnout balónek. Závěrem boje jsme trefovali zbylé balónky tenkou šipkou z foukačky.
   V další části schůzky jsme se pustili do sady trefovacích soutěží. Začali jsme historickou hračkou se jménem ‚Disc-o-shooter‘. Plastová pistole vystřelující malé disky. Trefovali jsme sloupek z plechovky a sedmi kostek. Někteří prokázali jasný talent a trefovali skvěle.
   Potom přišla na řadu foukačka. Zprvu jsme pomocí ‚srážecích‘ šipek trefovali plechovko-kostkový cíl. Jako poslední jsme stříleli pomocí tenkých šipek do terče. Největším překvapením se stala Paťa, protože její výsledky byly srovnatelné s nejstaršími.
   Schůzku jsme zakončili karetní šoupačkou. Ano, ano je to hra náhody a štěstí. Nejen, že musíte mít přiřazený správný karetní symbol, ale musí být ve správnou chvíli tažena ta správná karta.
   Před koncem jsme si ještě ukázali, jak při střelbě z pušky, při míření správně využít jako podporu trojnožku, tak, abychom správně trefovali.
 
 
zásah orlů
 
zásah orlů zásah orlů zásah orlů zásah orlů
zásah obrovských orlů
 
na balónek na balónek
střelba do balónku…
 
disk-o-shooter disk-o-shooter
střelba diskem…
 
foukačka terč
střelba foukačkou…
 
karetní šoupačka
karetní šoupačka…
 

   — 15. května pokračovalo chladné a deštivé počasí, které začalo už v neděli. Schůzku jsme tak strávili v klubovně.
   Veverka četla z příběhu o tom, že Bilbo se bitvy účastnil v podstatě jako pozorovatel, s nasazeným prstenem byl neviditelný, ale určitě nikoli nezranitelný. Takto probíhala obrana před vrrky. Nenápadně jsme se přibližovali k bojujícím a získávali pomůcky, které použijeme při další cestě.
   Po rozloupnutí „puků“ jsme objevili slovo BUZOLA. Připomněli jsme si základní pravidla, která jsou pro použití této pomůcky zásadní. A předvedli, že bychom ji dovedli použít.
   V další části jsme se seznámili s pradávnou hrou zvanou čára. Hrávala se od nepaměti, a pravidla se upravovala podle dobových zvyklostí. (ano i na »céčka« jsme si vzpomněli). My hráli s korunami, kdy se dá hrát několika způsoby.
   Potom jsme si změřili výšku a pustili s do další hry, která by se dala nazvat závod na čtvercích. Čtverce z linolea byly jediným místem kterých se mohly naše nohy dotýkat při přesunu ze startu do cíle. Ano, měřil se čas. Nakonec se ukázalo, že výška při tomto způsobu přesunu nehraje až tak podstatnou roli.
   Na závěr jsme si rozdali pozvánku na »Memoriál«, šušně za dubnové bodování a také »nové číslo« oddílového časopisu. Nakonec jsme předali i ocenění za oddílovou výpravu, a předali cenu za vítězství v dubnovém bodování – gratulujeme Veverce.
 
 
bitva
 
bitva bitva
obrana před vrrky
 
buzola
 
čára čára
čára
 
úprk na čtvercích píšťalky
úprk na čtvercích
 

   — 8. května jsme se, v komorním počtu sešli v klubovně a zahráli si několik her Osadníků z Katanu.

   — 4. května proběhla oddílová výprava »Malé lesní keškování«. Mnozí se možná nechali zastrašit včerej­ším deštěm a tak si s námi neužili pěkný slunečný den na horách. Nakonec jsme našli sedm schránek.
   Ze Starých Hamrů jsme se vydali na Gruň. Prošli se po hřebeni až za Kozlenu. Vrálili se a pokračovali kolem Poledňavy až k rozcestí u Řečice. Tam se podívali na »Střapatou jedli« a pak kolem Šance do Ostravice – »Malé lesní keškování«.

   — 24. dubna bylo opět slunečno a teplo. Téměř celou schůzku jsme strávili venku.
   Na začátku četla Veverka z příběhu. Se sktřety se objevila i tělesná stráž Bolgova, a tak nezbylo, než se popasovat i s nim. Čekala nás tedy obrana před skřety. Bránili jsme se se štíty a bojovým prostředkem byly tentokrát hadrové koule. (ty mají pěkné grády, ale nezpůsobují zranění vyžadující ošetření ;-)).
   Ještě zmínka mezi řádky. V čase zahájení schůzky jsme bylo dva na dva. Oko, Milach versus Tete, Veverka. V průběhu bitvy se objevili Olča s Matoušem a pak Kája a nakonec Maťo a Ondřej.
   Hráli jsme na několik kol, kdy se měnily role jednotlivých bojovníků. Nejoblíbenější byla ta, který symbolizovala ZLO. Nesmrtelná postava, která pouze škodila, ale nemohlo ji být ublíženo…
   Souboje venku jsme zakončili trefováním kbelíků koulemi. Bitva totiž byla docela náročná.
   Přesunuli jsme se do klubovny. Tady už byly připravené vrbové proutky. „Výroba píšťalek je tak snadná,“ jen získat trochu cviku. No, ale zpátky na zem stáhnout nepoškozenou kůru se podařilo sice většině, ale – nemačkat ji tak, aby nepraskla, to už byl celkem oříšek, a tak jediná píšťalka, která pískala, byla od Veverky (a přitom právě ona vysoké tóny tak nerada…)
   Závěr se blížil mílovými kroky a tak jsme si rozdali »nové číslo« oddílového časopisu. Trochu jsme pouklízeli a vydali se k domovům.
 
 
vrrci vrrci vrrci
 
vrrci vrrci
 
velikonoce
 
vrrci
obrana před skřety
 
píšťalky píšťalky
píšťalky
 
zranění
… nojo, někdo je šikovný
 

   — 17. dubna bylo slunečno, a taky docela teplo. Schůzku jsme strávili venku i v klubovně.
   Na začátku z příběhu četl Ondra o objevení Gandalfa, ten varoval znesvářené národy, že se blíží nájezd skřetů. Jako boj se skřety jsme sehráli čtyři kola hry „jugger“.
   Zpočátku nebylo nadšení moc velké, ale na konci byli všichni docela spokojení. Olča byla bubeníkem, který je pro hru dost důležitý, ale moc ji to nešlo.
   Přesunuli jsme se do klubovny a pustili se do tvorby velikonoční ozdoby – zajíčka z vyfouknutého vajíčka.
   Na to, kolik jsme měli času, bylo s podivem, jak urputně se brání všichni, aby převedli dovednost typu – ustřihni, stoč, přilep… – inu nové doba.
   Nakonec měli všichni před závěrem zajíčka hotového. Jak se jim to povedlo, můžete posoudit na přehledu na závěrečných obrázcích.
 
 
jugger jugger
 
jugger
jugger
 
velikonoce
výroba velikonočních zajíčků
 
vzor tvoříme
vzor                                                                      už jen čumáček
 
tvoříme tvoříme
tvoříme                                                        … a vedly se řeči
 
co jsme vytvořili
 
co jsme vytvořili
co jsme vytvořili
 

   — 10. dubna bylo pod mrakem, ale docela teplo. Schůzku jsme téměř celou strávili venku.
   Na začátku četla Kája z příběhu, psalo se o vyjednávání s trpaslíky – jeskyně je obležena, ale trpaslíci jsou neoblomní. Přesunuli jsme se ven a tam jsme stříleli z luků přes celou zahradu do kruhu z lana. Kdo zvládl techniku výstřelu, ten dostřelil. Ale byly to jen jednotlivé šípy, které v kruhu skutečně skončily.
   Potom jsme si trochu zaběhali. Studny, to jsou místa, kam se hází poklady. Rozděleni na dvojice jsme běhali mezi studnami a snažili se, aby bylo našich pokladů ve všech studnách stejně. V kruhu z lana byl kbelík a poklady musely skončit v něm :-).
   Nakonec jsme si venku zahráli čarodějnice. Každý se v hlavní úloze střídal a ostatní se postupně slepé, ale nikoli hluché, čarodějnici snažili servat kousek sukýnky.
   Na závěr v klubovně jsme si pověděli pár slov ke Gingu a rozdali si »nové číslo« oddílového časopisu. A pomalu se balili, abychom šli domů…
 
 
příběh"
příběh
 
luk do dálky
 
lukem do dálky lukem do dálky
lukem do dálky
 
trefily
ty které trefily
 
studny studny studny
studny
 
čarodějnice
 
čarodějnice čarodějnice
čarodějnice
 

   — 5. - 6. dubna proběhl letošní ročník
Po stopách tajemství Uctívačů ginga.
Z našeho oddílu bylo 11 hráčů a 7 organizátorů.
 

Copyright © 2003 Michael
poslední změna: 19.6.2019
TOPlist