Domů
Co se stane
 
Co se stalo
  Bodování
  Dlouhodobá hra
 
Fotogalerie
 
Pravidelné akce
malá SIHASAPA – co se stalo
 
znak avzo
   — 13. listopadu pršelo, schůzku jsme tak strávili v klubovně.
   Nejříve jsme se pustili do nakupování. Abychom mohli vyrazit na cestu, potřebuje každá rodina základní vybavení. Hm, někteří tuto skutečnost poměkud podcenili, no, uvidíme příště…
   Už během nakupování jsme plnili další úkol pro dlouhodobou hru – zvládání zapálení sirky a udržení ji ve stavu, abychom zapalíli další a další svíčky.
   Konec roku věnujeme jedné z oddílových dovedností nazývané »čtverky«. Souvisí s vázáním uzlů. Uvázat jeden z šesti základních uzlů čtyřikrát po sobě. Cílem je dostat se co nejvýše v dlouhodobém pořadí. Tentokrát jsme vázali čtverky lodní a ambulantní. Viki ukázala, že má přirozený talent a tak ji z nováčků šlo vázání nejlépe.
(zato Ríša dosáhl další úrovně boje v disciplíně, co mě nebaví to nedělám a znepříjemňuju ostatním… – a proč? Protože můžu, nóóóó…)
   Výsledky čtverek v podání všech ostatních si můžete prohlédnout v dlouhodobé tabulce, i letos přišly změny.
   Poslední půlhodinu jsme si zahráli »lodního démona…«, a před rozchodem si dorozdali šušně za říjen a »nové číslo« oddílového časopisu.
 
 
 
zapálení zapálení
 
zapálení zapálení
zapálení
 
čtverky čtverky
čtverky – ambulantní a lodní…
 
vážeme vázání
… učíme se
 
lodní démon lodní démon
lodní démon
 

   — 6. listopadu bylo jasno, teploty kolem deseti stupňů. Začali jsme venku, ale stmívání nás brzy zahnalo do klubovny.
   Nejprve jsme plnili úkol pro dlouhodobou hru, tentokrát to byl úkol ve dvojicích – řezání dřeva. Každá dvojice odřízla jeden špalík ze silnější větve. Protože se dvojce tvořily libovolně, budeme přepočítávat. Dobré je, že si žádný z řezajících nezpůsobil zranění.
   Přesunuli jsme se do klubovny, kde jsme si rozmístili stoly přes celý prostor. Důvod byl daný tím, rozděleni na skupinky jsme si ověřili šikovnost rukou. Deset sirek vedle prázdné krabičky – cílem bylo. „v co nejkratším čase, pomocí jedné ruky naskládat sirky do krabičky podle zadání“. K mému překvapení i nejmladší zvládli úkol v obstojném čase.
   Následovala změna prostorového uspořádání, ve společném oválu si většina připomněla dovednost uzlování, a nováčci zavázali svůj první uzel – Lodní smyčku. Potom jsme si stále v oválu zahráli »karetní šoupačku«.
   Čas neúprosně běžel, my se tak pustili se prvního utrácení dolarů. Ne jen tak ledabyle, nakupovali jsme potřeby na cestu, kterou máme před sebou. Vyhlásili jsme (září poněkud opožděně) vítěze měsíčního bodování. Za září gratulujeme Ondrovi, v říjnu byla nejlepší Tete, ti kteří neprchli na autobus, dostali i šušně za říjen.
   Říjen byl měsíc speciální, kalendář nám dopřál o schůzku více než obvykle, byly dvě víkendovky, a tak poprvé v historii oddílu získalo 50 a více bodů pět členů – moc pěkné…
 
 
 
řezání
 
řezání řezání
řezání
 
sirky sirky
ukládání sirek…
 
šoupačka nakupování
           karetní šoupačka…                                                           první nakupování
 

   — 30. října bylo zataženo a poprvé opravdu chladno - teploty pod deset stupňů. Začali jsme však venku.
   Nejprve nás čekal úkol s listy. Vědět jaké podzimní plody rostou na kterých stromech a poznat jejich výrazné listy to by měl znát každý. Stále venku jsme ještě – v rámci dlouhodobé hry (a za dolary) – probíhali krátký okruh a snažili se být co nejrychlejší. Pak jsme se přesunuli do klubovny.
   V klubovně už bylo teplo (Veverka po příchodu zatopila). Sesedli jsme se do kroužku a uprostřed se objevil obrázek s listy. Každý postupně dostával ukazovátko a ten který poznal, ukázal. Docela nám to šlo.
   Stále v kruhu jsme si zahráli »příběh«. To se postupně vymýšlí příběh, každý přidává jedno slovo, a musí zopakovat všechno od začátku. Potom jsme se usadili kolem stolů, rozdali si dolary, které jsme získali za minulé schůzky (příště už budeme nakupovat materiál před cestou). Jako poslední jsme si na chvíli zahráli hříčku „… jedna dvě zombie jde“.
   Čas se naplnil, rozdali jsme si »nové číslo« oddílového časopisu, a pak se, chladným večerem, vydali k domovům.
 
 
 
okruh
bežecký okruh…
 
příběh příběh
příběh…
 
zombie
jedna dvě, zombie jde…
 
zapomněli
Nezapomněli jste? – zámek nám stále zůstal…
 

   — 23. října bylo pod mrakem, nepršelo, ale bylo pošmourno. Schůzku jsme i přesto začali venku.
   Nejprve nás čekalo plnění dalšího úkolu dlouhodobé hry. Stále ‚pracujeme‘, abychom získali peníze na vybavení. Dnes jsme zvedali břemena.
   Potom jsme si vyšli na krátkou vycházku. Nešli jsme daleko, obešli jsme kostel a vrátili se kolem školy, každý si přinesl několik listů, které jsme si během cesty nasbírali.
   V klubovně jsme se pustili do úkolu náročného, ale splnitelného – udělat kouřový otisk listu. Nejsložitější bylo očernit papír tak, aby se dal otisk provést. To ostatní už byla třešinka na dortu.
   Nejlepší výsledky přinášelo namazání papíru sádlem (jenom lehce) a okamžité očazování nad plamenem svíčky. Pokud se dlouho čekalo, papír se promastil a o to snadněji začal hořet. Ne každému se podařilo dosáhnout ideálního výsledku, ale i tak jsme získali řadu pěkných otisků.
   Čas neúprosně běžel a my museli začít uklízet a balit. Výsledky práce si můžete prohlédnout v galerii, a po zpracování obrázků »na síť« si je vezmete domů. Tentokrát jsme jen spěchali mlžným večerem k domovům. A někteří spěchali tak, že zapomněli…
 
 
 
břemeno břemeno
 
břemeno břemeno
zvedání břemene…
 
procházka procházka
 
procházka
procházka
 
listy listy
co jsme nasbírali
 
okouřené otisk
okouřená plocha                                    otisk (silný tlak přenesl i „podzimní“ barvu listu)
 
zapomněli
Nezapomněli jste? – tentokrát je to jasné
 

   — 16. října bylo pod mrakem, ale nepršelo, schůzku jsme tak začali venku. Na začátku jsme se pokochali novým nátěrem buňky.
   Dnešní schůzku jsme se podruhé věnovali naši nové dlouhodobé hře. Abychom mohli ve svých vozech putovat k pláním, potřebujeme si pořídit nějaké vybavení a k tomu jsou potřeba dolary, a ty si musíme vydělat. V říčním přístavu jsme se proplétali, a přenášeli křehké zboží…
   Ještě stále venku jsme hráli Obři, Čarodějnice, Trpaslíci. Rozdělili jsme se na dva týmy a ty bojovaly proti sobě. Domluva na roli - předvedení - úprk. Pravda někteří měli jistý problém vžít se do role, a tak místo aby honili, utíkali, ale ke konci už to všem docela šlo.
   Ochladilo se, a my se přesunuli do klubovny. Nejprve jsme ještě sehráli další souboj mezi týmy. Ze dvou »okapů« postavit trasu a následně poslat tenisák, aby dojel k cíli první. No a pak jsme ještě zkoušeli „točit myšokuličky“ – odstředivá síla je velký kouzelník.
   Na konci jsme si doplnili krabičky, rozdali oddílové kartičky za »72 hodin«, ti co minule nebyli si vymalovali vozy, zvážili a změřili se.
   Před rozchodem jsme si rozdali »nové číslo« oddílového časopisu, a pak se vydali k domovům.
 
 
 
křehké křehké
 
křehké křehké
             křehké zboží —                                        … zklouznutá noha, to je problém…
 
obři, čarodějnice, trpaslíci
 
obři, čarodějnice, trpaslíci
obři, čarodějnice, trpaslíci
 
okap
okap
 

   — 12. října proběhlo letošních  »72 hodin« .
   — 9. října opět pršelo, a tak jsme celou schůzku strávili v klubovně.
   Dnešním dnem začíná naše nová dlouhodobá hra »Wichkitat« – cesta k pláním. Každý člen bude reprezentovat rodinu osadníků, kteří směřují v krytých vozech na nová území. Začali jsme tím, že si každý vybarvil svůj vůz s plachtou. Zvážili jsme se, změřili jsme se, a udělali fotografii před tím, než vyrazíme na cestu. Pro hru vznikly »medailonky« s portréty.
   Poté jsme splnili první úkol, pro naši dlouhodobou hru – skok sounož. Zaznamenali jsme tak první výkony, které může každý v průběhu hry zlepšovat.
   Dále jsme si zahráli „útěk po kamenech“. Cílem je nešlápnout do bažiny a vydržet ve hře co nejdéle. Potom jsme si vysvětlili podstatu elektrického vedení – spojení musí stále pracovat. Některým nováčkům chvíli trvalo naučit se – dostal's signál, pošli signál. Nakonec už chodily impulsy vcelku uspokojivou rychlostí.
   Na závěr jsme si rozdali oddílové kartičky za účast na Starobělské pažbě, připomněli víkendovou brigádu a stále v dešti se vydali k domovům.
 
 
 
malování
malování krytých vozů
 
focení
focení
 
útěk elektřina
útěk po kamenech                                                 elektřina
 
elektřina
elektřina – fotka pro média
 

   — 5. října proběhl 17. ročník naší střelecké soutěže ve střelbě ze vzduchových  zbraní –  »Starobělská Pažba« .
   — 2. října pršelo, zpočátku pouze mrholilo, ale na konci schůzky už pršelo hustě. Celou schůzku jsme tak strávili v klubovně.
   Rozdělili jsme se na tři týmy a nejprve si zahráli číselnou řadu. S přelézáním a podlézáním jsme se dostali k tácu s crossboulovými míčky a pod nimi hledali to správné číslo. Cílem bylo štafetovým způsobem nasbírat čísla od jedné do čtrnácti.
   Jako druhé jsme hráli Symplegády, to jsou ty srážející se skály, co jimi museli projet argonauti. Nenápadně projít mezi ‚slepou‘ dvojicí, tak aby nás nezaslechla, a ‚nespustila‘.
   Jako poslední jsme hráli lodního démona. Pohybovat se po palubě tak, aby nás slepý démon nedostihnul. Kolem řady stolů s dlaní jedné ruky na horní desce.
   Na závěr jsme si udělali pořádek v oddílových krabičkách. Doplnili součásti, a novým členům zapůjčili. Připomněli jsme si akce nejbližšího víkendu, a předali si »pozvánku na 72 hodin«. Rozdali jsme si »šušně« za bodování v září (ano vyhlásit vítěze jsme nějak pozapomněli, takže - Ondřeji příště…). Rozdali si »nové číslo« oddílového časopisu. No a potom postupně vyráželi do deště k domovům.
 
 
 
číselná řada
číselná řada
 
skály skály
skály jménem Symplegády…
 
lodní démon lodní démon
lodní démon
 

   — 25. září bylo zataženo, teploty kolem dvaceti stupňů. Schůzku jsme strávili téměř celou venku.
   Netradičně na začátku jsme si rozdali plán akcí na druhou část roku, a »pozvánku na akce« prvního víkendu v říjnu.
   Ještě v klubovně si každý nafouknul dva balónky a potom jsme se přesunuli ven. Stříleli jsme tentokrát vleže, a výsledky byly dobré. Kdo nestřílel, tak foukačkou trefoval balónky.
   Jako další jsme si zazávodili na deskách. Seřadili jsme se podle věku a vytvořili dvojice – nejstarší s nejmladším, až do středu ;-). Každý si vzal desku a pak se každá dvojice snažila co nejrychleji překonat trasu tak, aby vždy stáli jen na deskách.
   Poslední, ještě venku, jsme hráli hutututu. A to už se přiblížil konec, uklidili jsme, rozloučili se a hurá k domovům…
 
 
 
leh
sřelba vleže
 
foukačka foukačka
foukačkou na balónky
 
deskozávod
závod na deskách
 
hutututu hututututu
hututututu…
 

   — 21. září proběhl další ročník tradičního sportovního závodu STO, tentokrát v Ostravě. Průběh závodu našich hlídek najdete v záznamu GPS.

   — 18. září bylo pod mrakem, teploty něco pod dvacet stupňů, i tak jsme schůzku strávili téměř celou venku
   Nejdříve jsme přivítali naší (možná novou) kamarádku Danku. Trénink střelby pokračuje, tentokrát jsme stříleli v kleče. Ti, kteří nestříleli ze vzduchovky, prověřovali s foukačkou svůj rychlý „fouk“ a pevnou ruku.
   V dalších chvílích jsme si, s myšlenkou na víkendové STO, připomínali některé znalosti a dovednosti. Správně přiřazovali, části vzduchovky, poznávali listy stromů a vázali uzly.
   Potom jsme překonávali bažinu po nahazovaných čtvercích, to jsme byli rozděleni na tři týmy. Počet čtverců se postupně snižoval, a tak to bylo stále složitější. Nakonec jsme si krátce zahráli vracečku a pak se přesunuli na závěr do klubovny.
   Rozdali si »nové číslo« oddílového časopisu. Připomněli sobotní STO a rozdali návratku na podzimní sraz.
 
 
 
klek
sřelba v kleku
 
foukačka foukačka
foukačka
 
části vzduchovky části vzduchovky
části vzduchovky
 
listy
poznávání listů
 
cesta bažinou cesta bažinou
cesta bažinou
 
vracečka
vracečka
 

   — 11. září bylo slunečno a teplo. Scházeli jsme se postupně, ale nakonec nás bylo třináct.
   Přivítali jsme naší (možná novou) kamarádku Viki. Nejdříve jsme stříleli z pistole a foukačky, potom jsme se pustili do připomínky obdivované, i proklínané hry lacrosse. Nejprve jsme si zkoušeli přihrávky a potom sehráli dva krátké zápasy.
   Ještě stále venku jsme si nakonec zahráli ještě vracečku. Potom jsme poklidili a na závěr se přesunuli do klubovny, kde jsme vyhlásili nejlepší za minulé pololetí…
ocenění za bodování:                                  
              1. místo Veverka — 239 bodů — zlatá stálice
                         2. místo Kája — 236 bodů — stříbrná stálice
                       3. místo Ondřej — 231 bodů — bronzová stálice
          4. místo Tete — 220 bodů — stálice
          5. místo Paťa — 153 bodů — stálice
skokanem oddílu byla vyhlášena Paťa —               
         — od minulého pololetí se zlepšila o 4 místa
 
   Na závěr jsme ještě předali, těm, kteří minule chyběli, Siháčky a pozvánky na první poprázdninové akce.
   No a to už se čas naplnil a my se pomalu rozešli k domovům.
 
 
 
pistole pistole
pistole
 
foukačka foukačka
foukačka
 
lacrosse lacrosse
 
lacrosse lacrosse
 
lacrosse
lacrosse
 
vracečka
 
vracečka
vracečka
 

   — 4. září byla první poprázdninová schůzka, a bylo příjemné slunečné počasí. Schůzku jsme zahájili pokřikem a většinou ji strávili venku, jen na závěr, po příjezdu »sekáčů«, jsme se přesunuli do klubovny.
   Znamením září je příprava na naši střeleckou soutěž jménem Starobělská pažba. A tak jsme začali střelbou. Rozděleni do dvojic jsme hráli střelecké souboje. To si protivníci vzájemně sestřelují špalíky. Ríša netrefoval, a tak sabotoval. Jinak tradičně dobří střelci nezklamali.
   V další části jsme, na zatím omezeně posekané zahradě, hráli vracečku. Balón byl příjemně měkce nafoukaný a tak se i dobře chytal.
   Potom už přijel traktůrek, a my se přesunuli do klubovny :-). Nejprve jsme si připomněli závěr poslední dlouhodobé hry, řekli si o akcích, které nás v září čekají a rozdali si »nové číslo« oddílového časopisu.
   Na závěr jsme si před rozběhnutím se k domovům ještě zahráli několik kol hry s mincí.
 
 
 
souboje
střelecké souboje
 
duše vyhlášení
vracečka…                                                                      vyhlášení
 

   — 19. června bylo horko, ale ne nesnesitelné. Úvod schůzky jsme strávili venku, a na předávání cen jsme se přesunuli do klubovny.
   Začali jsme poslední disciplínou oddílové střelecké ligy, střelbou z plynových pušek. Výsledky potvrdili dovednosti jednotlivých střelců.
   Ještě velku jsme se pustili do krátkého závodu se slalomem a vytahováním špalku. A nakonec jsme si zahráli sérii házecích her s duší z volejbalového balónu.
   Pak už jsme se přesunuli do zatemnělé klubovny a promítli si sérii fotek ze schůzek od začátku roku. Některé byly opravdu zdařilé :-)
   No a na závěr přišlo vyhodnocování. Vyhlásili jsme nejlepší v naši letošní střelecké lize – mezi mladšími Tete a mezi staršími Oko. Potom přišlo na řadu vyhlášení konečného pořadí dlouhodobé hry a předání cen podle výsledků.
   Na závěr jsme vyhlásili vítěze oddílového bodování za červen – gratulujeme Tete. Rozdali jsme si přílohu k »poslednímu číslu« oddílového časopisu, oddílovou kartičku k výpravě a pamětní list na dlouhodobou hru.
 
 
liga
 
 
tauky tauky
 
tauky tauky tauky
střelba z plynovek…
 
špalek špalek špalek
 
špalek špalek špalek
závod se špalkem…
 
duše duše
hry s duší…
 
promítání
promítání
 

   — 14.- 15. černa proběhla oddílová výprava »cesta – … a zase zpět«.

Copyright © 2003 Michael
poslední změna: 13.11.2019
TOPlist