S I H A S A P A - malá Sihasapa

malá SIHASAPA – Co hrajeme

BRATRSTVO ARTEFAKTŮ
EGYPT – za kovářem

13. května o sobě tři zmrzlí (zvláště po ránu) dávali znát, ale slunce hřálo,
takže jsme strávili celou schůzku venku. Naším dnešním cílem v egyptské misi bylo najít kováře a získat od něho kopí, abychom ho mohli později podstrčit místo originálu.

Nejdříve jsme si ověřili, že obě družiny mají potvrzené formuláře povolující
provozování lodi a pak jsme vypluli. Plavba v neustále se měnícím větru údolí Nilu
nebyla nic snadného. V první nejtěžší fázi se museli činit všichni z posádky. Každý
měl balónek a musel ho pinkat v dostatečné výšce a tak obejít předepsanou trasu. Čtyři bohové se starali o to, aby ten kdo nad nalónkem ztratil kontrolu o něj přišel…
Každá družina měla deset balónků a ve chvíli, kdy už nebyl žádný náhradní se
k určenému cíli dostali jen Majka a Ondra.

Druhá část plavby byla v klidnějších vodách, a tak se plavci v trefování balónku střídali. Tentokrát obepluly družiny trasu rychleji. Družina Knoflíka potřebovala balónků osm, družině Majky stačilo balónků šest.

Dostali jsme se do přístavu a ke kováři jsme museli dále po souši, bydlel totiž v nedaleké oáze. Cestovali jsme v karavaně na velbloudech. Velbloudí kameny posouvaly karavanu jednou přes hlavu jednou mezi nohama (škoda že jsem si nevzpomněl na to, abych
udělal pár fotek, stálo to za to)

U kováře se ukázalo, že už své řemeslo nevykonává, ale slíbil nám věnovat kopí,
které dříve vyrobil, když si s ním zkusíme poměřit síly ve střelbě z luku a ve hře s mincí. Vše skončilo pro nás úspěšně, a tak jsme se dozvěděli, že máme hledal v okolí něco co je dobře skryto, jeho bývalé povolání nám bylo vodítkem.

Po chvíli hledání a několika hláškách o topeništi uzáku typu: „je tam jen nějaký hadr…“
ten hadr Jirka vytáhl, a v něm bylo kopí zabaleno. Protože někteří škůdci naši cestu za kopím stále zdržovali vymýšlením nesmyslů, nestihli jsme si na oslavu našeho úspěchu
už nic zahrát. A tak jsme si rozdali šušně za duben – Jirka vyhrál poprvé měsíční
bodování – gratulujeme –, rozdali jsme si nové číslo oddílového časopisu
a už tu byl konec…